Masiv Českého středohoří vznikl v období třetihor vulkanickou (sopečnou) činností. Vyvřelé horniny (zejména čedič a znělec) vymodelovaly nad usazeninami druhohorniho křídového moře (pískovice a opuky) rozeklanou krajinu kup, kuželů, lávových příkrovů a podpovrchových těles.

Roku 1976 bylo celé České středohoří vyhlášeno za chráněnou krajinnou oblast o rozloze 1063 km². Pohoří se dělí na dva podcelky: západní (Milešovické) a východní (Verneřické) středohoří. Verneřické středohoří tvoří zvlněná plošina na lávových příkrovech s vystupujícími vulkanickými suky na pravém břehu Labe. Naopak Milešovické středohoří je charakteristické výraznými vulkanickými kužely, kupami a krátkými hřbety vystupujícími z mírně zvlněné krajiny.

Milešovické středohoří leží ve srážkovém stínu Krušných hor. Podnebí je zde proto sušší a mírnější. Roční úhrn srážek se pohybuje kolem hodnoty 470 mm. Travnaté a suché stráně tak mají charakter stepí a lesostepí. Při jízdě vlakem Vás přivítají nejčastěji zde žijící živočichové: zajíci, poštolky a stáda srnek a při toulkách mezi kopci můžete s trochou štěstí potkat sovu pálenou či muflony.